biohospodarstvi.cz

Špenát setý

Spinacia oleracea L.

HTS: 8-12 g
trať: II.
pH: 6,5-7,5
spon: 20x25 cm
výnos: 8-15 t/ha
vegetační doba: 45-70 dní
klíčivost semen: 4-5 let


Listová zelenina z čeledi laskavcovitých (Amaranthaceae) původem z oblasti Kavkazu. Jednoletá dlouhodenní rostlina s velmi málo rozvinutým kůlovitým kořenem zasahujícím až 0,4 m hluboko. Původně se jedná o dvoudomé rostliny, šlechtěním ale byly získány jednodomé kultivary.
Z pohledu teplot je špenát nenáročný, klíčí od 2 do 30°C, roste od 5 do 24°C, optimum je 15-18°C. Velmi dobře snáší teploty hluboko pod bodem mrazu (-20°C). Jedná se o rostlinu druhé trati, která vyžaduje lehké propustné písčitohlinité půdy s vysokým obsahem humusu a půdní reakci v rozsahu 6,5-7,5. Vzhledem k vysokému transpiračnímu koeficientu je špenát velmi náročný na půdní vláhu.

Kuchyňské využití

Špenát nachází využití především v teplé kuchyni, kdy se listy zapékají nebo dusí, ale je možné jej využít i ve studené kuchyni pro přípravu salátů. Listy špenátu obsahují velké množství chlorofylu, kyseliny listové, křemičité a šťavelové. Kyselina šťavelová je z pohledu zdravé výživy problematická z důvodu schopnosti vázat v těle vápník, nicméně její obsah 2 g/kg špenátu nepředstavuje při konzumaci běžného množství riziko. Účinky kyseliny štavelové je možné snížit přidáním mléka či smetany. Špenát patří mezi rostliny, které při silném vyhnojení snadno kumulují velké množství dusičnanů.

Příprava pozemku

Před výsevem se půda prokypří tak, aby vznikl dobře urovnaný a drobtovitý povrch. Vhodné je provést přípravu půdy i výsev v jedné operaci použitím secích kombinátorů.

Výsev a ošetřování porostu

Špenát pěstujeme z přímých výsevů. Můžeme jej vysévat ve třech termínech, na jaře tj. od konce února do začátku dubna pro sklizeň v květnu až červnu, od konce července do poloviny srpna pro sklizeň od září do listopadu a od konce září do poloviny října pro přezimující kultury sklízené příštím rokem v březnu až dubnu.
V ekologickém zemědělství je důležité pěstování na nezapleveleném pozemku, aby se omezilo náročné ruční pletí resp. třídění při sklizni. Vhodné je provést jedno či dvě plečkování. Špenát se sklízí v době, kdy mají listové růžice 5-9 listů.

Škůdci a choroby

  • plíseň špenátu - Peronospora farinosa f. sp. spinaciae - nejzávažnější choroba špenátu, která se projevuje žlutými skvrnami na vrchní straně listů a šedofialovým povlakem na spodní straně, vyvolává hořknutí špenátu
  • antraknóza (skvrnitost) špenátu - Davidiella variabile - vytváří okrouhlé hnědé skvrny na listech
  • mšice maková - Aphis fabae - škodí přenášením virů a sáním rostliných šťáv, což vede k deformaci rostlin
  • květilka řepná - vykusování listů a chodbiček v rostlinách

Doporučení

  • Dlouhodobější pokles teplot pod 5°C může vést k předčasnému vykvetení.
  • Nedostatek vláhy a vysoké teploty urychlují nástup kvetení.
  • Při výsevu v letním období vytváří pouze velmi malou listovou růžici, proto je vhodnější v tomto termínu vysévat novozélandský špenát (čtyřboč).
  • V případě, že odřízneme listovou růžici 2-3 cm nad srdíčkem rostliny, špenát znovu obrazí a můžeme tak dosáhnout opakované sklizně.
  • Špenát je velmi citlivý na utužení půdy, které často vzniká na těžkých zavlažovaných půdách. Utužení je signalizováno zpomalením růstu a ztrátou barvy.
  • Rostliny jsou citlivé na nedostatek půdního kyslíku v důsledku přemokření při zálivce.
  • Špenát pěstovaný v zimním období a sklízený při nízkých teplotách má vynikající nasládlou chuť.

Pěstované odrůdy

Literatura